Narozdíl od své běžecky a vůbec sportovně nesvéprávné přítelkyně, Trabuk vyžral skoro všechnu sportovní šikovnost. A protože to je mládenec činorodý, kromě toho, že mě pravidelně zásobuje infarktovými stavy, když šplhá po horách, přihlásil se i na poměrně neškodný závod. Run up je celosvětově známý běh, který je specifický tím, že člověk musí vyběhnout po schodech na určité výškové budovy. V Čechách má jenom pár zastávek a jedna z nich byla i v Ostravě – cíl – Nová radnice.
Trabuk se připravoval naprosto pečlivě – iontové nápoje, masáže svalů, sexuální půst....nééé to kecám. Uvařila jsem mu lehké rizoto, pak si dal banán a šel. Já jsem zrovna měla angličtinu, takže když jsem ho potom našla polomrtvého ležícího na náměstí před radnicí, vůbec jsem nechápala, co se stalo. Bylo mu děsně blbě, což byla kombinace čekání půlhodiny na slunku na registraci, nevhodné stravy (prý banán doplnil chlebem) a hlavně toho, že měli bordel v organizaci, takže se ani nestačil přezout a už valil na start (byl startovní číslo 2 z asi 150). Samotnej běh asi nebyla žádná prdel, navíc, když člověk zrovna není ve formě. Já bych tam asi nevylezla ani po čtyřech :-(((Nicméně i přes finální komplikace se Trabuk dostal někde ku třicátému místu, což je super vzhledem k tomu, že někteří borci tyhle závody běhali i v Japonsku, či kde.
Už jsem skoro na ten závod zapomněla, když se mi připomněl sám. Byla jsem za svým vedoucím diplomky a on se mě tak mezi řečí zeptal: "A co ten váš běžec???" A když jsem se tvářila dost nechápavě, sdělil mi, že Martina viděl na fotce v Blesku :-DDDD Od té doby nám to říkalo už celkem dost lidí, tak jsme si našli elektronickou podobu a tady je fotečka:
