Kdo nikdy neměl zvíře, asi nemůže pochopit, jak je to super mít ho doma. Sice bych Márinu někdy vystřelila na Měsíc, ale každý den mě přivádí do neskutečného úžasu, jaké kousky si vymyslí. Občas je to jak z nějakých videí, co kolují po netu. Dneska jsem ji například našla visící z poličky naší šatní skříně, když se pokoušela slanit dolů. Taky se naučila šplhat zezadu na žebříkovej radiátor v koupelně, což u mě každý ráno vyvolává záchvaty smíchu. Miluje prasátka na zdi a je úplně šílená do stínů, takže si vydržíme hrát hodiny jenom se zrcátkama. A taky naprosto brilantně pozná zvuk mého budíku. To v praxi znamená, že když já chvíli nereaguju, Márinka stejně vstane a jde budit i mě. Někdy to zkouším i odpoledne, když ji chci probudit a funguje to naprosto spolehlivě :-DDDD Začne se protahovat a vstává!
Hrozně se mi líbí, jak je občas mazlivá. Večer nám usíná na kolenou u televize a ráno ji většinou nacházíme stočenou někde na naší peřině nebo polštáři. Nesnese být sama a občas to dojde tak daleko, že já usínám na břiše a na zádech mi spokojeně usíná vrnící monstrum! Přináší nám do domácnosti hrozně moc radosti a dokonce i Trabuk si ji zamiloval. Takže už občas nadhazuje, že kdybychom se náhodou rozvedli :-)), bere si Márinku do péče! :-DDD
Pořiďte si zvíře, je to boží!!!!
A tady je naše stříbro: